Kraťasy 11

10. 11. 2014 8:00:00
Blog přináší jedenáctou várku Kraťasů, možnost pro všechny zúčastnit se hlasování a zkusit tak posunout někoho vybraného do výběrové pětadvacítky.

051

"Co děláš?" ptá se mě můj třináctiletý syn, kterého za mnou do kuchyně neomylně přivedla vůně čerstvě upečeného koláče." Odesílám povídku do soutěže. Jen ji odpinknu a nandám ti, jo?" "Chceš pomoci radou či skutkem?" "Nechci. Na tohle opravdu stačím sama,"odpovím sebevědomě, jak se na ženu souznící s jednadvacátým stoletím sluší. "Známe se," usmívá se přezíravě už v tomhle věku. "No, vidíš, už to je. Mě starýho ajťáka budeš něco učit. Jsem prostě dobrá!" Jdu plnit talíř buchtama a připadám si, jako dokonalá matka. Nejen, že dobře peču, ale bezvadně zvládám i nové technologie. Mám ze sebe vážně dobrý pocit. "Přišel ti mail." "A co píšou?" "Že máš text poslat na jejich formuláři." "To bych ráda, ale ten mi nejde uložit a poslat, tak jsem ho překopírovala." "Jenže tohle jim nestačí, počkej zkusím s tím něco udělat." "Neuděláš, kdyby to šlo, tak se tím teď nemusíme zabývat." Už jsem maličko naštvaná, protože mám pocit, že se mě snaží sundat z mého piedestalu, na který jsem se před malou chvilkou spokojeně usadila. "Hlavně mi nic nesmaž," říkám důležitě, aby si nemyslel. "Jojo, kdo hledá, najde. Nevím, proč jsi měla problém, je to normálně na céčku." "Ne na céčku, ale ve Wordu." "Jistě, maminko, na pevném disku C ve Wordu. Odesílám." Mluví se mnou jako s naprostým pitomcem a pravda, trošku si tak, pod tíhou posledních pár minut připadám. Euforie z mé dokonalosti mě opouští. Najednou se nahlas rozesměje: "Tak prej dobrý, jen jsi zapomněla napsat svoje jméno a adresu, ale věří ti, že takovou drobnost už jistě dáš, aby tě mohli zařadit do soutěže." "No bóže, tak jsem si asi nevšimla. Víš, co všechno musím zvládnout, tak se vloudila malá chybička." "Příště se nestyď poprosit o radu zkušenějšího," pronese ironicky. "Nebuď drzej, spratku," maskuju své technologické ponížení. Usmívá se na mě, až se mu dělají na tvářích dolíčky. "Taky tě mám rád, ajťáku," řekne, tak nějak něžně a zmizí i s proviantem u sebe v pokoji. No, možná nejsem úplně technický talent, ale zdá se, že jako matka nejspíš ujdu. Nejspíš půjdu uvařit svíčkovou..

052

Odešel, nevrátil se

Každá z nás potřebuje toho svého chlapa. A když nás opustí, je nás půl. Tváře se nám pokřiví a v očích máme sůl“.

Tady máš cukroví. Já si beru telku, psa a stoleček a jedu“.

Stojím v JEHO pokoji a polykám SVOJE slzy. Pak si vlezu do JEHO postele a čichám JEHO vůni. Pot, deodorant, prostě ON. Můj krásný chlap.

Na záclonu padají paprsky slunce. Ale já mám v srdci tmu.

Vrací se ještě pro bundu. „Co bulíš?“.

Zaskočil mi vanilkový rohlíček“, pohotově lžu. Je těžké se dělit o chlapa. Je těžké se dělit s NÍ.

Schoulím se do JEHO ďolíčku, kde tak rád v klubíčku spával. A myslím na babičku.

Počkej, počkej. máš také jediného syna. Uvidíš, jak to bude těžké, dát ho JINÉ“.

Máš pravdu babi. Muselo to být hrozné, když jsem Ti Míšu ukradla“.

V zámku rachotí klíče. Přicházejí dva ukradení chlapi.

Můj MANŽEL a můj SYN.

Babička se z obrázku potutelně usmívá.

053

Krátká pohádka...

Bylo nebylo ..., děti, hezky se uložte, pohádka začíná. No, pohádka. Nevím, je to spíš pro dospělé děti. Jste zvědavé? Dobře, nebudu vás napínat...

Uprostřed zemí evropských leží docela malé království krále Admina I. Zemička má ve znaku erb a v něm zkřížené ruce a velkou pusu – Řádilku. Ruce znamenají pracovitost, píli, ústa – věrnost a vyjádření myšlenek – většinou však k řádění.

Královským poddaným se říká Řádiči a šlechtici jsou Vidiči.

Stát se Řádičem není jen tak, takový človrda, zvaný Nepsavka, musí splňovat hodně podmínek, protože král je velmi přísný. Když se vám úspěšně podaří vyplnit jeho test, král ho schválí, pasuje vás na Řádiče a můžete řádit do aleluja.

No, do aleluja. To také není jen tak, i „ aleluja“ má svoje meze- dobré a špatné. Za pilné řádění můžete být povýšen na Vidiče, ale stejně rychle můžete z tohoto šlechtického stavu vyletět.

To druhé většinou a například, když si pustíte na „špacír“ vyřídilku – tedy řádilku, použijete při řádění nějakou docela nešlechtické sprosté slovo nebo se zapletete s nějakou sličnou Vidičkou či Řádilkou, ač máte doma tu svoji...

Jak vidno, i řádit se musí kulturně, protože jinak se král rozzlobí a trestá. Má totiž moc práce a musí s dvorní radou řešit blbé prohřešky svých neposlušných poddaných...

Nedávno nechal jednoho prolhaného řádila vsadit do šatlavy (takové kruté a chladné podzemní vězení) a nakonec jej dokonce vyhostil ze země. Neposlucha si to zasloužil, byl nepolepšitelný a ošklivě se provinil. Mluvil nehezky, ba dokonce drze pomlouval královy rádce, zbrojnoše, sluhy i jinou královskou neverbež i verbež, tiše i hlasitě obdivoval cizího krále s dalekého a většího království Krajinského a dokonce jím tam radil jak vyzrát na vlastního krále Poroše 2.Taková drzost, viďte?

Že takové království u nás neexistuje? Ale ano, jmenuje se blog.idnes, milé děti.

Hezké sny přeji.

054

Prečo mucha, vlietla mi do ucha...??

Mucha! Najskôr zliezla z brucha. Potom vlietla mi do ucha. Nie? Nie som ešte hluchá! Je to vôbec možné? Išla som na kožné.. Aby som tú muchu, vystrašila huhuuuuu!!! V ambulancii, ako to už býva - ľudia milí.. najskôr dvere otvorili. Potom strašný výraz nahodili! Buch, tresk, plesk! Ozýva sa vresk!!! Ešte ste aj zaplatili! Aby ste si tu v ambulancii noviny otvorili, to všetko pre Vás - aby ste sa nenudili! Dnes - akcia! Pri odoperovaní dvoch nôh - tretia zadarmo! Tak neprišli ste nadarmo! Náhradný diel ruky - fuki fuki fuki.. Mucha? Pozrieme Vám do ucha. Ešte sa dvere nezatvorili, vy už ste poplatok zaplatili. Mucha sa sama čuduje, ako to celé funguje. Nie je to obyčajná mucha! A pochopila som to hneď - len tak z brucha. Keď povedala "Tu som!"..už sme išli autobusom. Zrazu bum, bác.. spadla som. Keď sa dvere otvorili.. a ľudia sa zapýrili.. Bez platného pasu - spadla som zrazu do iného času. Snažím sa zistiť odkiaľ som? Nie je ľahké byť ufóncom.. Márna snaha - pokúšam sa zorientovať, kde je Praha. Pokúšam sa zistiť, kde je sever - ale oni kričia : "Nikomu never". Chystám roztvoriť krídla, prichystať vzlet, ale oni kričia: "Tam nelez, choď späť.." Pokúšam sa zorientovať, kde je sever - ale oni kričia len: "Spoliehaj sa iba na seba,.. a nikomu never.." Pokúšam sa zistiť, kde sa stráca láska.. Vytvára sa mi tak veľká vráska. Kiež by sa ľudia zobudili, slúchadlá občas odložili, že času málo je - pochopili.. veľkej Matke Zemi sa poklonili, východu Slnka sa udivili.. viac milovali, viac žili.. Tak spadla som do iného času - bez platnej občianky a pasu. Tak dávam svojim bratom správy, aké sú tu ľudské mravy.. informujem ich, čo sa nosí, a ako sa na Vás človečiny pozerajú - keď ste bosí.. Pokúšam sa zistiť - čo je v tom?? - aby ľahké bolo - byť človekom. Pokúšam sa zorientovať v labyrinte snov - pomóóc!.. nejde to.. - je to mnou? Pokúšam sa otrokársku spoločnosť pochopiť, kde heslo: "Pracovať, pracovať, pracovať.." - nahradiť chcem heslom: "Žiť!".. A mucha? Stále na dvere duše búcha! Mojou spoločníčkou sa stala, keď mi tento čas dala. Odvtedy zapisujem melódie - keď si ona spieva lala lala lala!

055

Kéž by to byl pouhý sen

Za jednu noc se jí zdálo mnoho snů. Takové ty všední, o koťátkách a o motýlcích na rozkvetlé louce, o rodině a přátelích. A těch méně všedních, o vraždách a sexu. Někdy vídávala mrtvé příbuzné, ale to nebylo důležité, chodili za ní jen, aby ji pozdravili. Život jí komplikovaly ty o sexu...

Zvláště, když se jí zdálo o někom, koho důvěrně znala. O někom, koho důvěrně znala, ale to, že by s ním někdy spala (dobrovolně), by ji ani ve snu nenapadlo. Po probuzení jí sice bylo krásně, jak jinak, ale jen do chvíle, než dotyčného (šlo zásadně jen o muže) nepotkala. „Dobrý den, slečno,“ pozdravil ji zdvořile pošťák. Ten pošťák, se kterým společně třikrát dosáhli vrcholu, ten sexy pošťák, kterého se nemohla celou noc nabažit. Byl báječný a snový, bohužel jen ve snu. Sjela ho pohledem hladové feny, ale to, co viděla na chodbě v paneláku, nebyl ani zdaleka ten samec ze snu. Zakoktala jen „dobrej“ a spěchala od muže snů dál do reality. „Tohle musí přestat. Minule šedesátiletý soused, teď tenhle!“

Jindy si to v noci rozdávala s chlápky, kteří se jí naopak líbili, což bylo snad ještě horší. Zkuste se bavit se svým šéfem o nudných grafech, když se vám v hlavě odehrává, jak vám to dělá zezadu. Dívejte se mu do očí a přihlouple se neculte, jako po tom pátém orgasmu. To prostě nejde.

Mnohdy byl sex tak reálný, že nevěděla, zda se skutečně nestal během alkoholové noci. Spala nebo nespala se spolužákem? Přeci spolu popíjeli, ale vzbudila se ve své posteli a sama. Utekl snad? Ne, je zadaný, přeci by nebyla taková. Ale vypili hodně tequilly a říkal, že mu stará nedá. Dala mu snad ona?

„Někdy bych si přála bezesné noci,“ zašeptala do ticha a usnula. Snad se jí tentokrát bude zdát o mrtvých.

11.jpg

Autor: Kraťasy | pondělí 10.11.2014 8:00 | karma článku: 12.41 | přečteno: 1154x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Poezie a próza

David Snítilý

... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

29.3.2024 v 7:40 | Karma článku: 6.54 | Přečteno: 96 | Diskuse

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 8.67 | Přečteno: 139 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 203 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 199 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.99 | Přečteno: 133 | Diskuse
Počet článků 32 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1157

Psát budete vy :)

Devil.jpg

Devil.jpg

Formulář Microsoft Office 2010

Formulář Libre Office

 

Vaše texty bude posuzovat veřejnost a čtyři samozvaní porotci.

Za estrogen Štěpánka Bergerová a Lenka Chromá ... za testosteron Martin Hatala a Karel Boháček :)

 

SPONZOŘI

eReading

Karlovarský suvenýr

Pragoline

Agentura Mám Talent

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...